Japonská zahrada jakoby móda

Podle Aristotela je člověku záliba v napodobeninách přirozená stejně jako poznávání. Dnes napodobování přišlo tolik do módy, že se málokterý intelektuál vyjádří jinak než v napodobenině se slovem "JAKOBY". Jakoby je moderní vata hovoru, ale také alibistická pomůcka k opatrnému vyjádření, po kterém se vymluvíme, že to bylo myšleno jen jakoby a zůstaneme tak z obliga. Někdo dělá jakoby nic, někdo jako by rozuměl všemu nebo jako by upřímně chápal zahradu kde je všechno jako. Kde strouha oblázků (jakoby potok) míří pod obloukovým můstkem k pečlivě uhrabanému písku s kamennou lucernou. Jakoby hory jsou nastojato postavené tři kameny, u nichž by český alpínkář marně hledal horskou rostlinu. Stejně tak žádnou rostlinu nenajde v zahradě, kterou nám Japonci implantovali do Botanické zahrady. Jiný kraj, jiný mrav. Zatímco v západní civilizaci bylo od Aristotela a Pythagora po Kanta popsáno nespočet estetických zákonitostí k vývoji architektury, v Číně má každá vesnice svého feng-šuej, starého usedlíka, který umí číst z větru (feng) a vody (šuej), aby určil příznivé místo pro všechno od rodinného hrobu a nového domu až po nábytek v pokoji. Proto nejen jakoby doháníme vzdělání v nesčetných učebnicích Feng-Šuej, pod kterými se v knihovnách a knihkupectvích lámou regály. Jak jsme přizpůsobiví a učenliví je vidět v četných zahradách s japonskými můstky, kamennými lucernami, obláčkovými větvičkami a čínskými cingrlátky. Však je ve jménu módy čínsko-japonskými artefakty trh jakoby dobře zásoben.