Nenechte si letos ujít barevný podzim.
Podzimní scenérie v zahradě. Podzim vyjeví, co jaro sice začalo, ale na další už nemělo čas ani trpělivost, tak se vrcholu vegetační sezóny ujme podzim. Proto také jaro chápeme jako mládí a podzim jako stáří.
Jaro obdaří rostliny množstvím zeleného chlorofylu, který v nich překryje červené antokyany a žluté i červené karotenoidy. S podzimním úbytkem slunečního záření však chlorofylu ubývá a na oko nám z listů v úžasných variacích začne vystupovat červená, žlutá a oranžová. Čím větší je rozdíl teplot mezi dnem a nocí, tím je zbarvení listů výraznější. Přesto krátící se den s častým chmurným počasím s mlhami a k tomu ještě se sdruženými představami Dušiček vyvolává smutek. Proto ke konci 18. století, tento efekt snadno našel uplatnění v romanticko-sentimentálním krajinářském slohu.
Až v polovině 19. století povýšil podzimní aspekt opadavých dřevin kníže Hermann von Pückler (1785-1871) do svých parků v Muskau a Branitz. Léta pozoroval a znamenal čas barevných proměn jednotlivých druhů, až z nich dokázal stylizovat nádherně barevné podzimní scenérie, často násobené zrcadlením ve vodní hladině. Tím přispěl k formování „idealizované krajiny“ ve vývoji přírodního slohu, jehož zásady dodnes obsahují učebnice sadovnické tvorby, že se máme podle čeho připravit na jarní výsadby v naší zahradě. Jen pozor abychom si módou pestrobarevných listnáčů nedopřáli podzimní náladu již od jara a naopak s převahou stálezelených dřevin se o ni nepřipravili i na podzim.
Jaké to chápání krásy nás popadne při pohledu na efekt zářivě žlutého olistění břízy a jejího bílého kmene v kontrastu s červeně zbarvenými javory a červenými pruty svídy, na žluté vybarvení jabloní s červeně až šarlatově zbarveného loubince a červenými květy chryzantém. Stejně tak se nám podbízí podzimní červeň v kombinaci s měnícím se zbarvením buků od žluté, přes zářivě oranžové až po hnědou. Také opadavé jehličnany tisovec dvouřadý Taxodium distichum a druhy modřínů Larix se vyznačují jemným zlatým zbarvením. Stejně zlatě dovedou překvapit i traviny jako ozdobnice čínská Miscanthus sinensis nebo bezkolenec modrý Molinia caerulea.
K podzimu patří i hojnost plodů šípků, jabloní, skalníků, jeřábu a hlohu, oranžové plody hlohyní, rakytníku, žluté aromatické plody kdoulovce a mnoho dalších. Do podzimního defilé se ještě dovedou zařadit také trvalky, i když třeba odkvetlé. Pozornost vzbuzují ornamentálními lodyhami a zároveň vysypanými semeníky jako symbolem plodnosti. Určitě to jsou: Pupava bezlodyžná Carlina acaulis, měsíčnice vytrvalá Lunaria rediviva, druhy máček Eryngium, paznechtík Acanthus, bělotrn Echinops a hořec žlutý Gentiana lutea.
Zamyšlení o proměnách přírody nám dává příležitost se spatřit v koloběhu příčin a následků a těšit se na ten zatím nejistý, ale nadějný jarní slunovrat. Však už víme co po něm sázet, abychom se stejně těšili i na podzim.
Autor: Jaroslav Faiferlík
