Odpovídáme na vaše dotazy: Jak rekultivovat rybník?

Rekultivace rybníka je dlouhodobou a obtížnou záležitostí, při které je potřeba několika velice důležitých kroků k tomu, aby byla dostačující a nemusela se v krátkém časovém horizontu opakovat. Jak tedy může rekultivace vypadat?

Odklizení starého dna a původních sedimentů

Ve všech stojatých vodách se časem na dně vytvoří poměrně mohutná vrstva humusu, který je tvořený různými živočišnými i rostlinnými komponenty v přirozeném rozkladu. Ten působí vodní prostředí, které je nasycené dostatkem kyslíku a tyto spouštěče tak nemají žádný blok.

Po odvodnění rybníka či rybníčka je potřeba větší část těchto sedimentů vybagrovat, či vybrat a vyhrabat tak, aby se, pokud možno, obnovilo původní koryto rybníka. Poté je potřeba především provést rozbor sedimentu u profesionálních laboratoří, kde můžete zjistit přítomnost toxických a nezdravých látek a vyhnout se tak opětovné infikaci rekultivované vodní plochy.

Následná úprava dna rybníka

 

V následné úpravě se vyčištěné dno nechá nějakou dobu proschnout a pak se začne pracovat na jeho zajištění. K vymezení dna se většinou používají štěrkopísky či jemný štěrk, které jsou izolátorem pro vodu, ale zároveň nejsou zcela nepropustné, a proto zabraňují jednoduché vylití z původní oblasti. Nikdy se nesnažte k zajištění dna používat jílů, ty jsou neprostupnými izolátory.

Především na větších vodních plochách se poté vkládá i specializovaná fólie určená právě pro revitalizace v okolí břehů, která zpevňuje svah do hloubky a zároveň brání vniku špatných látek. Je tak užitečná například při renovaci důlních děl či na místě, kde mohou pronikat kyselé či jedovaté prameny z hlubin země. 

 

Následně pak opět vsypte a jednotně rozhrňte původní humus nalezený na dně rybníka. Pokud se v laboratořích ukázal jako nezávadný, tak je zároveň i velice pestrý a výživný. Pro přirozený vodní biotop tak tvoří část základní potravy.

Autor: InHaus.cz