84 milionů Evropanů žije v příliš vlhkých domácnostech, což u nich způsobuje onemocnění dýchacího ústrojí

Nová studie německého výzkumného institutu Fraunhofer Institut für Bauphysik (Fraunhofer IBP) odhalila, že 84 milionů Evropanů žije v příliš vlhkých domácnostech, což u nich způsobuje onemocnění dýchacího ústrojí, jako je astma nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Výdaje evropských států na astma a CHOPN, pokud jde o hospitalizace, ztrátu produktivity a lékařskou péči, činí každý rok 82 miliard eur.

Výzkum Fraunhofer IBP odhalil socioekonomické náklady přinášené astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN, známá také jako „kuřácké astma“). Mezi prokázané příčiny těchto nemocí patří také život ve vlhkých a nezdravých budovách. Náklady dosahují ročně 82 miliard eur a zahrnují přímé výdaje evropských států na lékařskou a následnou péči o pacienty v nemocnicích i mimo ně stejně jako nepřímé náklady způsobené ztrátou produktivity.

Podle průzkumu až 84 milionů Evropanů žije ve vlhkých nebo plísní postižených domácnostech, což u nich zvyšuje riziko onemocnění respirační nemocí nebo celoživotní alergií o 40 %. V případě České republiky se jedná každého desátého občana. To dokazuje, že bydlení v nezdravých domech stále zůstává podstatným tématem, a to i přes nedávnou zvýšenou pozornost ke spojitosti mezi vnitřním prostředím domů a lidským zdravím.

„Velmi nás znepokojuje, že tak mnoho lidí tráví své každodenní životy ve vlhkých a nezdravých domovech. Nový výzkum navíc poprvé ukázal, že 2,2 milionů lidí trpí astmatem právě proto, že žijí v nezdravých budovách,“ říká prof. Dr. Gunnar Grün, ředitel oddělení energetické efektivity a klimatu uzavřených prostorů na Fraunhofer IBP.

Řešení? Změna legislativy

Výzkum institutu Fraunhofer byl založen na průřezovém výzkumu, dotaznících a podrobných případových studiích ve 32 evropských zemích. Vyplývá z něj odhad, podle kterého by bylo možné do roku 2050 snížit počet Evropanů žijících ve vlhkých a nezdravých budovách o 50 %, což by vedlo k poklesu počtu onemocnění s tím spojenými respiračními chorobami o 25 %. V případě astmatu by pokles mohl činit 550 000 osob.

„Jsme přesvědčeni, že rozvoj respiračních onemocnění v důsledku vlhkosti v budovách může být zastaven. Nyní je více než kdy předtím jasné, že stavební legislativa by měla podporovat zdravé prostředí v uzavřených místnostech, a to jak v existujících, tak v nově postavených budovách. Tímto způsobem by se nejen zlepšila kvalita lidských životů, ale bylo by to prospěšné i ekonomicky,“ říká Klára Bukolská, architektka společnosti VELUX.

Klára Bukolská zároveň poukazuje na chystanou novelizaci Předpisů pro energetický výkon budov (EBPD) na půdě Energetické unie, která stanoví rámec pro stavební legislativu v jednotlivých zemích. Klíčové v tomto případě je, že součástí agendy jsou i nároky na prostředí v uzavřených místnostech.

Jak se bránit vlhkosti v domácnostech

Podle institutu Fraunhofer je vlhkost jedním z hlavních nedostatků budov v celé Evropě. Především je zapříčiněna nevyhovujícími parametry budov a zanedbáváním dostatečného větrání ze strany jejich vlastníků. V důsledku toho se šíří plísně. Riziko zasažení plísní lze však podstatně snížit volbou vhodných stavebních materiálů při rekonstrukcích.

V dubnu 2016 završila skupina VELUX v Belgii projekt na renovace budov RenovActive, založený na zásadách aktivního domu se zaměřením na architektonické kvality budovy, lidské zdraví, komfort a kvalitu života, energetickou efektivitu a ekologický přínos.

Klíčovým prvkem v modernizaci je předcházení vnitřní vlhkosti a plísním, které zabezpečuje přirozené a nepřetržité proudění čerstvého vzduchu v budově. O projektu RenovActive se můžete dočíst více zde.

zdroj: Ogilvy

Autor: InHaus.cz