Rekonstrukce stodoly v srdci vinařské vesničky

I ze staré stodoly lze vytvořit moderní bydlení zapadající do tradiční okolní zástavby. Pro vinařskou vesnici Auersthal v oblasti Weinviertel je i dnes typická hustá a uzavřená zástavba v centru, nádherná hlavní ulice lemovaná vinnými sklípky a mírná, kopcovitá okolní krajina. Na okraji obce, sevřená mezi okolními budovami, zůstala zachována stodola typická pro zdejší region – bohužel ve špatném stavu.

Rodina Döllinger-Tsaových ji musela nechat zbourat a postavit si nový dům propojený s domem rodičů. Protože ale jde o velmi uvědomělé vlastníky domu s živým zájmem o architekturu, vytyčili si náročný úkol. Zrodily se spousty nápadů, včetně např. dřevěné kostky kontrastující s okolím – od těchto vizí však majitelé brzy upustili.

Nakonec rodina Döllinger-Tsaových narazila na architekta Martina Rührnschopfe, který má již na kontě různé projekty v okolí Vídně a je znám svým citlivým přístupem a ekologickou architekturou vhodnou pro danou oblast. Po důkladné analýze blízkého okolí bylo v rámci workshopu „simultanplanning©“ zpracováno několik variant, což umožnilo dojít k řešení dokonale sladěnému s architekturou obce Auersthal.

Architekt Rührnschopf k tomu říká: „Tímto způsobem vznikl dům, který není ani moderní, studeně působící kostka, ale ani klasické upravené venkovské stavení se zlatými příčkami v oknech a polystyrenovou fasádou.“

Na místě staré stodoly vytvořil architekt dům, který svým vzhledem připomíná původní venkovskou budovu – ale v moderním provedení. Je harmonicky zapracován do řady domů a propojen s domem rodičů. Z domu „Zu-haus“ vyzařuje přívětivá jednoduchost, která byla po celá staletí typická pro region Weinviertel a vytvářela jeho kulturní krajinu.

Byly dokonce zachovány a nově zapracovány i tradiční funkční prvky jako větrací štěrbiny a posuvná vrata stodoly. Nové posuvné „dveře“ kromě toho umožňují otevřít dům na straně do ulice, nebo jej naopak zavřít.  Kdykoli tak lze dům otevřít do zahrady, čímž se vnitřní prostor přirozeně propojí s okolní přírodou. Sousední dům pak navíc chrání před větrem, zvědavýma očima a hlukem. V přízemí najdeme šatnu, toaletu a prostornou obývací kuchyň s jídelnou – a to vše se stejným povrchem z voskovaného betonu.

Vnitřní uspořádání eliminuje schodiště a jiné nevyužité prostory. Umělecky provedené schody jsou zabudovány přímo do obytného prostoru jako jeho vizuální součást; jde o jednoduché schodiště vedoucí do patra. Zde najdeme chodbu, ložnici a koupelnu.

 Horní patro je pojato jako otevřený prostor a funguje jako skrýš pro dceru, která si zde může hrát, spát a odpočívat. Šikmé plochy vytvářejí strukturu obytného prostoru a zároveň komunikační osy, takže obyvatelé domu na sebe vidí z různých úrovní a z místnosti se tak stává jakési náměstí. Velkoryse pojaté posuvné dveře v přízemí vizuálně propojují vnitřek domu se zahradou. Střešní balkon umožňuje doširoka otevřít střechu a nabízí výhled do kopcovité krajiny regionu Weinviertel. Za jasných dnů je v  dálce vidět i vrchol Schneebergin.

Denní světlo

H lavním cílem bylo zajistit v obytných prostorách dostatečný přísun denního světla i během zamračených dní, které jsou v regionu Weinviertel na podzim a v zimě poměrně běžné. Dostatečné prosvětlení zajišťují nejen velká svislá prosklená plocha na jižní straně domu, ale také dobře rozmístěná střešní okna. Díky chytrému využití světla proudícího shora se světlo dostane skrze patro i do středních částí přízemí, které je tak rovnoměrně prosvětlené. Právě rovnoměrné prosvětlení je jedním z nejdůležitějších faktorů, díky němuž celý vnitřek domu působí velkorysým, otevřeným a přívětivým dojmem.

Světlo dopadající shora, tzn. zenitové světlo, je za zamračeného dne třikrát intenzivnější než světlo přicházející fasádním okny ze stran. Dokonalá interakce mezi svislou prosklenou plochou a střešními okny v kombinaci s bílými stěnami a dřevěnou i betonovou podlahou vytváří fascinující světelnou atmosféru.

Větrání

Výslovným přáním stavebníka bylo nepoužívat mechanickou ventilaci. Architekt tedy pracoval již od raných fází s ideálním rozmístěním otvorů pro přívod a odtah vzduchu v podobě fasádních a střešních oken. Výsledkem je komínový efekt, který zajišťuje maximální účinnost větrání bez spotřeby energie. Stavebníci i architekt se nebránili použití inovativního principu větrání s použitím automaticky řízeného otevírání a stínění oken. Fasádní okna se skrytým motorem, který není vidět zevnitř ani z venku, fungují jako otvory pro přívod vzduchu. Střešní okna VELUX Integra® mají též skrytý motor a zajišťují odvod vzduchu. Architekt Rührnschopf těmto větracím otvorům říká „klimatické poklopy“. Jde o automatický systém přirozené ventilace, který minimalizuje nutnost použití dalších technologií.

Dostatečná ventilace pomocí oken

 Během topné sezóny a přechodných období vysílají čidla koncentrace CO2 instalovaná na různých místech signál elektricky ovládaným oknům, kde se mají otevřít. Tak lze během topné sezóny snadno odvětrávat různé prostory domu tak, jak doporučuje vědec specializující se na hygienu Peter Tappler z IBO Innenraumanalytik: větrání nesmí být přehnané (aby nedocházelo ke ztrátám cenné energie na vytápění a k vysoušení vnitřního ovzduší), ani nedostatečné (z hygienických a zdravotních důvodů).

Chlazení přirozenou ventilací

V létě jsou čidla koncentrace CO2 jednoduše vypnutá a systém přejde do režimu chlazení přirozenou ventilací. Ten využívá jednoduchého fyzikálního principu – nočního chlazení pomocí přesně cílené ventilace. Bez ohledu na to, zda jsou obyvatelé doma nebo ne, otevře integrovaný časovač automaticky okna ve 22 hodin večer a v 7:30 ráno je zavře. Chlazení přirozenou ventilací umožňuje během noci ochladit ty části domu, které se během dne ohřály. Tento způsob větrání okny nevyžaduje žádnou energii, protože jde o pasivní systém, a výrazně přispívá k příjemnému vnitřnímu prostředí v domě během léta.

První zkušenosti s automatickým větráním okny

Koncentrace CO2 ve vnitřním prostředí byla stále výrazně pod hranicí 1000 ppm. To odpovídá definici „zvláště vysoké kvality vnitřního ovzduší“ podle normy ÖNORM EN 13779. V letním režimu se chlazení přirozenou ventilací též osvědčilo, protože zajišťovalo vyváženou a příjemnou vnitřní teplotu.

Spotřeba energie

Cílem technologie použité při stavbě domu bylo najít jednoduché, ale efektivní technické řešení. Jinými slovy – robustní, uživatelsky příjemný koncept bez náročných technologií. Plášť domu s účinnou tepelnou izolací zadržuje v domě teplo. Cílené využití solárního zisku z prosklené plochy na jižní straně domu v kombinaci s jeho tepelnou kapacitou omezuje na minimum nutnost dalšího vytápění. Zdrojem tepla je stávající plynový kondenzační kotel v sousedním domě rodičů a kamna na dřevo v dolním obytném prostoru. Teplo je rozváděno nízkoteplotním podlahovým a stěnovým systémem. Uměle regulovaná ventilace nebyla záměrně použita a místo ní funguje automatické větrání pomocí oken.

Ochrana před letním vedrem

Masivní štítové stěny a betonové podlahy v přízemí mají velkou tepelnou kapacitu a díky tomu výrazně zpomalují ohřívání místností. Účinné venkovní stínění chrání dům před přehříváním během letního období. Místnosti ale nelze v tomto období zcela zatemnit; musí v nich být přijatelný přísun denního světla.

Jako velmi inteligentní a účinné řešení se osvědčilo použití plachty, která chrání terasu před sluncem a zároveň stíní obytný prostor. Na straně do ulice zajišťují ochranu před ranním sluncem, které může být v létě velmi intenzivní, lamely na stodolových vratech. Střešní okna jsou osazena průsvitnými elektrickými žaluziemi, které jsou naprogramovány tak, aby se v létě po ránu automaticky zatáhly.

Systém chlazení přirozenou ventilací během noci zajišťuje výrazné ochlazení těch částí domu, které se během dne silně ohřívají. Jde tedy o nedílnou součást celého konceptu ochrany před letním vedrem. Součástí konceptu spotřeby energie je i venkovní prostor. Strategické rozmístění listnatých stromů vytváří v létě přirozený stín a specifické mikroklima.

Konstrukce

Jak je z textu výše patrné, i náročný stavební projekt vyžadující celostní přístup ke spotřebě energie, pohodlí a vnitřnímu prostředí lze realizovat s využitím konceptu aktivního domu, a to
i v případě, že jde o již stojící budovu. Důmyslná, jednoduchá, finančně nenáročná stavební technologie, kterou lze přesně přizpůsobit konkrétnímu domu a jeho architektonickému řešení, pomáhá šetřit peníze. Projekt tedy lze i při vysoké kvalitě návrhu a úrovni bydlení realizovat za přijatelnou cenu. Znovu se zde ale ukazuje důležitost profesionálního projektování a stavebního dozoru. Tříčlenná rodina se psem si dům zařídila s použitím starých i nových prvků. Myšlenka života na venkově tedy byla úspěšná díky unikátní kombinaci tradice a inovací uvnitř a stávajících i nových prvků venku. 

Závěr

Dům představuje úspěšný koncept využívající minimum technologií a nabízející vysokou úroveň bydlení. Jedním z výrazných prvků je vynikající řemeslné zpracování s architektonickými detaily dovedenými k dokonalosti. Dalším pozoruhodným faktem je, že první hrubé náčrty z workshopu simultanplanning© se beze zbytku shodují s finálními výkresy.

zdroj: Velux
foto: Jörg Seiler: architektonická fotografie

Autor: InHaus.cz



Nabídka a registrace pro

Výrobci a obchody
Řemeslníci
Architekti a designeři
E-shopy, affiliate, ppc
Podmínky
Přidat firmu

O nás

Kontakt
Odkazy
Všeobecné podmínky
Partnerská spolupráce (affiliate)
RSS